< Conjugaison:tchèque
Conjugaison:tchèque/ověnčit
L'impératif fait aussi ověnči, ověnčeme, ověnčete.
| Personne | Présent | Passé | Futur | Conditionnel | Impératif |
|---|---|---|---|---|---|
| já | ověnčil jsem masculin ověnčila jsem féminin | ověnčím | ověnčil bych masculin ověnčila bych féminin | — | |
| ty | ověnčil jsi masculin ověnčils (Familier) masculin ověnčila jsi féminin | ověnčíš | ověnčil bys masculin ověnčila bys féminin | ověnč | |
| on ona ono |
ověnčil masculin ověnčila féminin ověnčilo neutre | ověnčí | ověnčil by masculin ověnčila by féminin masculin ověnčilo by neutre | — | |
| my | ověnčili jsme masculin ověnčily jsme féminin | ověnčíme | ověnčili bychom masculin ověnčily bychom féminin | ověnčme | |
| vy | ověnčili jste masculin ověnčily jste féminin | ověnčíte | ověnčili byste masculin ověnčily byste féminin | ověnčte | |
| oni ony ony |
ověnčili masculin ověnčily féminin ověnčila neutre | ověnčí | ověnčili by masculin ověnčily by féminin ověnčila by neutre | — |
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.