frivolita
Tchèque
Étymologie
- Dérivé savant du latin frivolus.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | frivolita | frivolity |
| Génitif | frivolity | frivolit |
| Datif | frivolitě | frivolitám |
| Accusatif | frivolitu | frivolity |
| Vocatif | frivolito | frivolity |
| Locatif | frivolitě | frivolitách |
| Instrumental | frivolitou | frivolitami |
frivolita \Prononciation ?\ féminin
- Frivolité.
Můžete je milovat, aniž byste se jich neslušně dotýkali, líbali je nebo tiskli k ňadrům; nestojí o žádné důvěrnosti a jiné takové frivolity; jsou tvrdé jako kámen, ozbrojené až po zuby, odhodlané nedat se; jdi dál, bílá tváři, nebo začnu střílet!
— (Karel Čapek, Zahradníkův rok)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- frivolnost
- lehkomyslnost
Antonymes
Apparentés étymologiques
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.