příkaz
Tchèque
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | příkaz | příkazy |
| Génitif | příkazu | příkazů |
| Datif | příkazu | příkazům |
| Accusatif | příkaz | příkazy |
| Vocatif | příkaze | příkazy |
| Locatif | příkazu | příkazech |
| Instrumental | příkazem | příkazy |
příkaz \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Ordre, commandement, oukaze.
výslovný příkaz.
- injonction, ordre exprès.
- Instruction, mandat.
Antonymes
Dérivés
- příkazce
- příkazový
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « příkaz [Prononciation ?] »
Voir aussi
- příkaz sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)

Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.