absurdní

Voir aussi : absurdni

Tchèque

Étymologie
Du latin absurdus, avec le suffixe -ní.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif absurdní
vocatif absurdní
accusatif absurdního absurdní
génitif absurdního absurdní absurdního
locatif absurdním absurdní absurdním
datif absurdnímu absurdní absurdnímu
instrumental absurdním absurdní absurdním
pluriel nominatif absurdní
vocatif absurdní
accusatif absurdní
génitif absurdních
locatif absurdních
datif absurdním
instrumental absurdními

absurdní \ap.sʊrd.ɲiː\ neutre, masculin et féminin identiques

  1. Absurde.
    • „Nastala absurdní situace, že bývalí emigranti, kteří před Pinochetem kdysi uprchli, se stali jeho právními obhájci.“ — (Mladá fronta DNES, 30.10.1998)
      Cette situation absurde s'est produite que d'anciens émigrants qui avaient autrefois fui à Pinochet sont devenus ses avocats.

Dérivés

Apparentés étymologiques

Prononciation


Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.