bezdůvodný

Tchèque

Étymologie
De bez- (« sans ») et důvodný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif bezdůvodný bezdůvodná bezdůvodné
vocatif bezdůvodný bezdůvodná bezdůvodné
accusatif bezdůvodného bezdůvodný bezdůvodnou bezdůvodné
génitif bezdůvodného bezdůvodné bezdůvodného
locatif bezdůvodném bezdůvodné bezdůvodném
datif bezdůvodnému bezdůvodné bezdůvodnému
instrumental bezdůvodným bezdůvodnou bezdůvodným
pluriel nominatif bezdůvodní bezdůvodné bezdůvodná
vocatif bezdůvodní bezdůvodné bezdůvodná
accusatif bezdůvodné bezdůvodná
génitif bezdůvodných
locatif bezdůvodných
datif bezdůvodným
instrumental bezdůvodnými

bezdůvodný \ˈbɛzduːvodniː\

  1. Sans cause, infondé.
    • Bezdůvodné obohacení.
      Enrichissement sans cause.

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.