jmenovitý
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | jmenovitý | jmenovitá | jmenovité | |
| vocatif | jmenovitý | jmenovitá | jmenovité | ||
| accusatif | jmenovitého | jmenovitý | jmenovitou | jmenovité | |
| génitif | jmenovitého | jmenovité | jmenovitého | ||
| locatif | jmenovitém | jmenovité | jmenovitém | ||
| datif | jmenovitému | jmenovité | jmenovitému | ||
| instrumental | jmenovitým | jmenovitou | jmenovitým | ||
| pluriel | nominatif | jmenovití | jmenovité | jmenovitá | |
| vocatif | jmenovití | jmenovité | jmenovitá | ||
| accusatif | jmenovité | jmenovitá | |||
| génitif | jmenovitých | ||||
| locatif | jmenovitých | ||||
| datif | jmenovitým | ||||
| instrumental | jmenovitými | ||||
jmenovitý \jmɛnɔvɪtiː\
- Nominal.
jmenovitý seznam.
- liste nominale, de noms.
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.