příbuzný
Tchèque
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | příbuzný | příbuzná | příbuzné | |
| vocatif | příbuzný | příbuzná | příbuzné | ||
| accusatif | příbuzného | příbuzný | příbuznou | příbuzné | |
| génitif | příbuzného | příbuzné | příbuzného | ||
| locatif | příbuzném | příbuzné | příbuzném | ||
| datif | příbuznému | příbuzné | příbuznému | ||
| instrumental | příbuzným | příbuznou | příbuzným | ||
| pluriel | nominatif | příbuzní | příbuzné | příbuzná | |
| vocatif | příbuzní | příbuzné | příbuzná | ||
| accusatif | příbuzné | příbuzná | |||
| génitif | příbuzných | ||||
| locatif | příbuzných | ||||
| datif | příbuzným | ||||
| instrumental | příbuznými | ||||
příbuzný \Prononciation ?\ (comparatif : příbuznější, superlatif : nejpříbuznější)
Dérivés
- příbuznost, parenté
- příbuzenstvo, parentèle
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | příbuzný | příbuzní |
| Génitif | příbuzného | příbuzných |
| Datif | příbuznému | příbuzným |
| Accusatif | příbuzného | příbuzné |
| Vocatif | příbuzný | příbuzní |
| Locatif | příbuzném | příbuzných |
| Instrumental | příbuzným | příbuznými |
příbuzný \Prononciation ?\ masculin animé
- Parent, quelqu’un appartenant à la famille.
Vocabulaire apparenté par le sens
- rodič (parent : père ou mère)
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « příbuzný [Prononciation ?] »
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.