pocítěný

Tchèque

Étymologie
De pocítit (« sentir, ressentir ») → voir po- et cítit.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif pocítěný pocítěná pocítěné
vocatif pocítěný pocítěná pocítěné
accusatif pocítěného pocítěný pocítěnou pocítěné
génitif pocítěného pocítěné pocítěného
locatif pocítěném pocítěné pocítěném
datif pocítěnému pocítěné pocítěnému
instrumental pocítěným pocítěnou pocítěným
pluriel nominatif pocítění pocítěné pocítěná
vocatif pocítění pocítěné pocítěná
accusatif pocítěné pocítěná
génitif pocítěných
locatif pocítěných
datif pocítěným
instrumental pocítěnými

pocítěný \ˈpot͡siːcɛniː\

  1. Senti, ressenti (ce qui est senti ou ressenti ne dure pas → voir pociťovaný).
    • zemětřesení pocítěná obyvatelstvem mají zpravidla magnitudo M > 2.
      les séismes ressentis par la population ont une magnitude supérieure à 2.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.