rozhořčený
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | rozhořčený | rozhořčená | rozhořčené | |
| vocatif | rozhořčený | rozhořčená | rozhořčené | ||
| accusatif | rozhořčeného | rozhořčený | rozhořčenou | rozhořčené | |
| génitif | rozhořčeného | rozhořčené | rozhořčeného | ||
| locatif | rozhořčeném | rozhořčené | rozhořčeném | ||
| datif | rozhořčenému | rozhořčené | rozhořčenému | ||
| instrumental | rozhořčeným | rozhořčenou | rozhořčeným | ||
| pluriel | nominatif | rozhořčení | rozhořčené | rozhořčená | |
| vocatif | rozhořčení | rozhořčené | rozhořčená | ||
| accusatif | rozhořčené | rozhořčená | |||
| génitif | rozhořčených | ||||
| locatif | rozhořčených | ||||
| datif | rozhořčeným | ||||
| instrumental | rozhořčenými | ||||
rozhořčený \ˈrozɦor̝̊t͡ʃɛniː\ (comparatif : rozhořčenější, superlatif : nejrozhořčenější)
- Indigné.
- rozhořčený dav, foule en colère.
Dérivés
- rozhořčeně
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.