surový

Tchèque

Étymologie
Du radical vieux slave *syrъ (« mouillé ») qui donne syrový (« cru »), sýr (« fromage »), le russe сырой siroy (« cru ») ; plus avant, du radical indo-européen *sūro- qui donne l'anglais sour, l'allemand sauer, le français sur.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif surový surová surové
vocatif surový surová surové
accusatif surového surový surovou surové
génitif surového surové surového
locatif surovém surové surovém
datif surovému surové surovému
instrumental surovým surovou surovým
pluriel nominatif suroví surové surová
vocatif suroví surové surová
accusatif surové surová
génitif surových
locatif surových
datif surovým
instrumental surovými

surový \ˈsuroviː\

  1. Brut, non traité, non travaillé.
    • Konvertor je přístroj, který vhání do surové oceli kyslík, čímž dochází k odstranění přebytečného uhlíku v železe.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

Apparentés étymologiques
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.