ustavičný
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | ustavičný | ustavičná | ustavičné | |
| vocatif | ustavičný | ustavičná | ustavičné | ||
| accusatif | ustavičného | ustavičný | ustavičnou | ustavičné | |
| génitif | ustavičného | ustavičné | ustavičného | ||
| locatif | ustavičném | ustavičné | ustavičném | ||
| datif | ustavičnému | ustavičné | ustavičnému | ||
| instrumental | ustavičným | ustavičnou | ustavičným | ||
| pluriel | nominatif | ustaviční | ustavičné | ustavičná | |
| vocatif | ustaviční | ustavičné | ustavičná | ||
| accusatif | ustavičné | ustavičná | |||
| génitif | ustavičných | ||||
| locatif | ustavičných | ||||
| datif | ustavičným | ||||
| instrumental | ustavičnými | ||||
ustavičný \ʊstavɪt͡ʃniː\ (comparatif : ustavičnější, superlatif : nejustavičnější)
- Incessant, continu.
K tomu zeď v kostele, kdež Václav byl zabit, jako ustavičný bezbožnosti té svědek, od té krve, kterouž pokropena byla, žádnou lidskou prací otřína neb obmyta býti nemohla.
— (Jan Amos Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Dérivés
- ustavičně
- ustavičnost
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.