vřava
Tchèque
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | vřava | vřavy |
| Génitif | vřavy | vřav |
| Datif | vřavě | vřavám |
| Accusatif | vřavu | vřavy |
| Vocatif | vřavo | vřavy |
| Locatif | vřavě | vřavách |
| Instrumental | vřavou | vřavami |
vřava \vr̝ava\ féminin
- Mêlée, tumulte, cris, clameur.
Toť zářná hodina, kdy hustou travou
— (José-María de Heredia, Honba, traduit par Jaroslav Vrchlický, 1893)
se žene v cvalu s psů divokých vřavou,
ve křiku, ryku, v krvi, lání, děsu
a v dešti šípů s lukem nataženým,
a v změti vlasů, s prsem obnaženým
nezdolná Artemida, úžas lesů!- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- hřmot
- lomoz
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.