vilný
: Vilný
Tchèque
Étymologie
- (XIXe siècle) Mot forgé au début de la Renaissance nationale tchèque et apparu dans le Rukopis královédvorský (un faux manuscrit moyen-âgeux) apparenté à volit (« choisir ») avec le suffixe -ný ; voir l’allemand Wille (« volonté »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | vilný | vilná | vilné | |
| vocatif | vilný | vilná | vilné | ||
| accusatif | vilného | vilný | vilnou | vilné | |
| génitif | vilného | vilné | vilného | ||
| locatif | vilném | vilné | vilném | ||
| datif | vilnému | vilné | vilnému | ||
| instrumental | vilným | vilnou | vilným | ||
| pluriel | nominatif | vilní | vilné | vilná | |
| vocatif | vilní | vilné | vilná | ||
| accusatif | vilné | vilná | |||
| génitif | vilných | ||||
| locatif | vilných | ||||
| datif | vilným | ||||
| instrumental | vilnými | ||||
vilný \vɪlniː\ (comparatif : vilnější, superlatif : nevilnější)
- Concupiscent, lubrique.
- vilný stařec, vieillard concupiscent.
Chlapec ji příjemně probodal vilnými pohledy.
- …avec des coups d’œil concupiscents.
Dérivés
- vilně
- vilnost
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.